Jinak nazývané „šlapadlem“, je to zkrátka druh motoru, který přeměňuje energii „živé“ síly – v našem případě člověka – na mechanickou energii. Ve šlapadlech se používala také zvířata: koně nebo dobytek. Místo využívání síly samotných rukou, jak tomu bylo v případě kladkostroje, se používala hmotnost celého lidského těla ke zvedání břemen dosahujících 2000 kg. Kola měla různé průměry a konstrukce – naše má průměr 7 metrů a váží asi 3 tuny. Zařízení je velice výkonné, protože systém kladek a převodů uvede do pohybu jeden člověk. Zároveň musí být velmi dobře vyváženo a všechny jeho díly musí dobře zapadat.

Ke stavbě se obvykle používalo dřevo, které bylo „k mání“ na místě – nejčastěji smrk a borovice, i když nejodolnější kola se vyráběla z modřínu nebo dubu. Důležité je také to, že se vždy taková zařízení vyráběla z čerstvého, mokrého dřeva. Když dřevo vysychalo, samočinně zanikaly všechny mezery a konstrukce se stávala spojitější a homogennější.

Kromě toho se dřevo ošetřovalo dehtem čili smolovou látkou, která vzniká během suché destilace dřeva, tímto se zabýval řemeslník nazývaný dehtář. Šlapaná kola byla vybavena ruční brzdou, která sloužila k zastavení kola ve vhodné poloze a také k ovládání rychlosti otáčení. Náš žentour slouží jako „vodní kumšt“ – odčerpává přebytečnou vodu z dolu.